Party per pale demo
González-Doria Durán de Quiroga, Fernando (2000) Diccionario heráldico y nobiliario de los Reinos de España, Trigo Ediciones S.L., pp. 412−413 ISBN: 978-84-89787-17-9.
Já, autor tohoto díla, jej tímto uvolňuji jako volné dílo, a to celosvětově. V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě: Poskytuji komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem. |
Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu. |
Relevantní obrázky
Relevantní články
Karel Eusebius z LichtenštejnaKarel Eusebius kníže z Lichtenštejna, vévoda opavský a krnovský byl rakouský šlechtic, jako 2. kníže z Lichtenštejna byl v letech 1627–1684 hlavou rodu Lichtenštejnů. V letech 1639–1641 byl zemským hejtmanem ve Slezsku, později se věnoval převážně správě svého rozsáhlého majetku na Moravě, v Čechách a Rakousku. Proslul jako významný mecenáš umění a také jako amatérský architekt. .. pokračovat ve čtení
Veliký znak republiky ČeskoslovenskéVeliký znak republiky Československé byl jedním ze státních symbolů Československé republiky v letech 1920 až 1939 a 1945 až 1960. Byl zaveden zákonem Národního shromáždění republiky Československé z 30. března 1920, číslo 252/1920 Sb. Po roce 1938 se znak užíval méně, jelikož v době druhé republiky se užíval především střední znak. .. pokračovat ve čtení
Karel I. z LichtenštejnaKarel I. z Lichtenštejna, německy Karl I. von Liechtenstein byl první z rodu Lichtenštejnů, který se stal knížetem, a byl tedy zakladatelem knížecího rodu Lichtenštejnů. .. pokračovat ve čtení
Seznam knížat z vůle českých králůTato stránka obsahuje seznam knížat a knížecích rodů, které získaly svůj titul z pravomoci některého z českých králů. .. pokračovat ve čtení
Jan Adam I. z LichtenštejnaJan Adam I. Ondřej byl třetí panující lichtenštejnský kníže. .. pokračovat ve čtení
Slezská knížectvíÚzemí historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadl jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci. .. pokračovat ve čtení
Zikmund I. StarýZikmund I. Starý, syn Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Habsburské, byl polským králem a litevským velkoknížetem v letech 1506–1548. .. pokračovat ve čtení