Wappen Bistum Lüttich
Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes
LüttichDržitel autorských práv k tomuto souboru dovoluje jeho užití komukoli pro jakýkoli účel, za podmínky, že je držitel práv správně uveden. Další šíření, tvorba odvozených děl, komerční využití i všechna další užití jsou dovolena. | |
|
Relevantní obrázky
Relevantní články
Seznam států na říšském sněmu v roce 1792Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení
Kníže-biskupKníže-biskup, popřípadě kníže-arcibiskup byl biskup, kterému příslušela též hodnost knížete a v řadě případů též svrchovaná či téměř nezávislá vláda ve vlastním knížectví nebo jiném feudálním teritoriu. Termín kníže-biskup byl v minulosti chápán jako hovorový a neoficiální. Úplný titul zněl: N. N., (arci)biskup z N., kníže. Hodnost se týkala naprostou většinou biskupů římskokatolických, jen ve vzácných, historicky podmíněných případech, patřili ke knížatům-biskupům též někteří biskupové luteránští, anglikánští a pravoslavní. .. pokračovat ve čtení
Lutyšské knížecí biskupstvíLutyšské knížecí biskupství, označováno někdy také jako Lutyšské knížectví, byl církevní stát ve Svaté říši římské na území dnešní Belgie. Statut knížecího biskupství získali lutyšští biskupové již někdy mezi lety 980–985, k tomu se právo účasnit se říšského sněmu. Diecéze vznikla kolem roku 340. Roku 1500 bylo knížecí biskupství lutyšské zahrnuto do Dolnorýnsko-vestfálského kraje v rámci nového uspořádání Svaté říše římské do říšských krajů. Tehdejší území dosahovalo velikosti dnešních provincií Lutych a Limburk. Lutyšské knížecí biskupství se nikdy nestalo součástí Sedmnácti provincií, Španělského ani Rakouského Nizozemí. .. pokračovat ve čtení
Říšský prelátŘíšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení
Seznam říšských území odstoupených po míru v LunévilleTento článek zachycuje seznam území, která musely Svatá říše římská či její sousedé odstoupit Francii nebo jejím spojencům následkem podpisu mírové smlouvy v Lunéville. .. pokračovat ve čtení
Seznam států na říšském sněmu v roce 1803Tento článek obsahuje seznam států a stavů Svaté říše římské na říšském sněmu k roku 1803, tedy v době rozsáhlých územních a správních změn po sekularizaci duchovních knížectví a mediatizaci říšských měst, v období krátce před zánikem říše. .. pokračovat ve čtení