Wappen Bistum Würzburg


Autor:
Formát:
343 x 448 Pixel (88017 Bytes)
Popis:

Wappen des Bistums bzw. des ehemaligen Fürstbistums und Hochstiftes

Würzburg
Komentář k Licence:
© Držitel autorských práv k tomuto souboru dovoluje jeho užití komukoli pro jakýkoli účel, za podmínky, že je držitel práv správně uveden. Další šíření, tvorba odvozených děl, komerční využití i všechna další užití jsou dovolena.

Licence:
Attribution
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 22 Mar 2024 10:33:33 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Seznam würzburských biskupů

Toto je úplný seznam würzburských biskupů obsahuje chronologický sled biskupů od založení würzburské diecéze roku 742 do současnosti. Názory na chronologické pořadí jednotlivých würzburských biskupů se liší. .. pokračovat ve čtení

Diecéze würzburská

Diecéze würzburská či Diecéze Würzburg je německá římskokatolická diecéze, která se nachází ve Francích, v severozápadní části Bavorska. Sídlem biskupa je katedrála svatého Kiliána ve Würzburgu. .. pokračovat ve čtení

Würzburské knížecí biskupství

Würzburské knížecí biskupství, nazýváno též Knížecí biskupství würzburské, byl církevní stát Svaté říše římské v Dolních Frankách na západ od knížecího biskupství bamberského. Würzburská diecéze vznikla již v roce 741 a teprve roku 1168 s nabytím politické nezávislosti se stala knížecím biskupstvím. Poslední knížecí biskupové sídlili v honosné Würzburské rezidenci, která je jedním z nejvelkolepějších barokních paláců Evropy. .. pokračovat ve čtení

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace německy Hauptschluss der außerordentlichen Reichsdeputation, často jen Reichsdeputationshauptschluss bylo rozhodnutí vynesené na sněmu Svaté říše římské v Řezně dne 25. února 1803 o likvidaci duchovních knížectví, sekularizaci katolických klášterů a mediatizaci svobodných říšských měst a přenesení jejich majetků na světská knížata. .. pokračovat ve čtení

Seznam států na říšském sněmu v roce 1792

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Kníže-biskup

Kníže-biskup, popřípadě kníže-arcibiskup byl biskup, kterému příslušela též hodnost knížete a v řadě případů též svrchovaná či téměř nezávislá vláda ve vlastním knížectví nebo jiném feudálním teritoriu. Termín kníže-biskup byl v minulosti chápán jako hovorový a neoficiální. Úplný titul zněl: N. N., (arci)biskup z N., kníže. Hodnost se týkala naprostou většinou biskupů římskokatolických, jen ve vzácných, historicky podmíněných případech, patřili ke knížatům-biskupům též někteří biskupové luteránští, anglikánští a pravoslavní. .. pokračovat ve čtení

Říšský prelát

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení