Wappenschild der Stadt Nordhausen

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/20101

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

289 x 332 Pixel (43825 Bytes)

Komentář k Licence:

This file depicts the coat of arms of a German Körperschaft des öffentlichen Rechts (corporation governed by public law). According to § 5 Abs. 1 of the German Copyright law, official works like coats of arms are in the public domain. Note: The usage of coats of arms is governed by legal restrictions, independent of the copyright status of the depiction shown here.

Licence:

Public domain

Credit:

Anlage 1 zur Hauptsatzung der Stadt Nordhausen
2013-09-14 von ludger1961 aus PDF extrahiert und mit Inkscape bearbeitet

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 15 Mar 2024 00:03:13 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace německy Hauptschluss der außerordentlichen Reichsdeputation, často jen Reichsdeputationshauptschluss bylo rozhodnutí vynesené na sněmu Svaté říše římské v Řezně dne 25. února 1803 o likvidaci duchovních knížectví, sekularizaci katolických klášterů a mediatizaci svobodných říšských měst a přenesení jejich majetků na světská knížata. .. pokračovat ve čtení

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Dolnosaský kraj či Dolnosaský říšský kraj byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl roku 1512 rozdělením bývalého Saského kraje a zanikl spolu s říší r. 1806. Kraj byl známým střediskem protestantismu i protihabsburské politiky v říši, což vyvrcholilo v první polovině třicetileté války. Tehdy dánský král Kristián IV., svedl válku za zájmy protestantů s císařem Ferdinandem II. a Katolickou ligou (1625–1629), kterou oficiálně nevedl jako dánský král, ale s podporou kraje jako tzv. krajský nejvyšší (Obrist). Král byl ostatně jako vévoda holštýnský jedním z krajských knížat. Válka však skončila díky úsilí Valdštejna a Tillyho drtivým vítězství císaře a krajští stavové museli svou otevřenou proticísařskou politiku napříště mírnit. Krajské sněmy se konaly nejdříve v Hannoveru a později v Halberstadtu. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení