Muensterberg

Autor:

F. Ovesny - Troppau

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/180f3

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3330 x 3784 Pixel (2216128 Bytes)

Popis:

The Coat of Arms of The Piast dynasty in Muensterberg principality in Silesia.

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 05 Mar 2024 23:41:01 GMT

Relevantní obrázky

(c) Kirk na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0

(c) I, Spax89, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Boleslav II. Minsterberský byl minsterberský kníže a pán na Kladsku z rodu slezských Piastovců. .. pokračovat ve čtení

Tato stránka obsahuje seznam knížat a knížecích rodů, které získaly svůj titul z pravomoci některého z českých králů. .. pokračovat ve čtení

Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadl jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci. .. pokračovat ve čtení

Jan Minsterberský byl minsterberský kníže, poslední z minsterberské větve rodu slezských Piastovců. .. pokračovat ve čtení

Stavovské panství též immediátní panství byla správní jednotkou, resp. autonomním vrchnostenským panstvím ve Slezsku a v Lužici od 15. století. .. pokračovat ve čtení

emTato stránka představuje seznam titulárních, tedy nevládnoucích či alespoň nestavovských knížecích rodů, jmenovaných panovníky Svaté říše římské. Titulární knížata neměla žádná politická práva ve smyslu říšských zákonů. V některých případech ale mohlo jít i o (téměř) suverénní panovníky jak uvnitř říše, tak za jejími hranicemi. Z řad suverénů jsou v následujícím seznamu vypsáni jen ti, kteří nedrželi svá léna v říšské Itálii. V seznamu jsou dále také duchovní knížata, pokud se jejich knížecí titul vázal (také) na výslovně udělenou osobní knížecí hodnost a nikoli (jen) jako titul svázaný s duchovním úřadem. Tučně je označeno jméno rodu či jméno území, na něž se vázal říšský knížecí titul. V některých případech uplynul nějaký čas mezi vlastním povýšením do knížecího stavu a vystavením knížecího diplomu. Není-li uvedeno jinak, vztahují se zde uvedená data ke dni vystavení diplomu. .. pokračovat ve čtení

Arnošt Opavský byl synem Přemysla I. Opavského a Kateřiny z Minstrberka a společně s bratry byl v letech 1433 až 1452 opavsko-ratibořským knížetem. Samostatným knížetem opavským a minsterberským byl v letech 1452 až 1456. .. pokračovat ve čtení