Arms of Charles II dAnjou

Autor:

Carlodangio

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/72d7

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

410 x 478 Pixel (34705 Bytes)

Popis:

This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:

 Arms of Margaret of Anjou.svg (od Sodacan).

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 25 Mar 2024 00:56:42 GMT

Relevantní obrázky

(c) Brigante mandrogno, CC BY-SA 4.0

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Ferdinand I., byl v letech 1816–1825 prvním králem Obojí Sicílie, před tím vládl od roku 1759 v Neapolském království jako král Ferdinand IV. a v Sicilském království jako Ferdinand III. Z trůnu byl za dobu své vlády sesazen v Neapoli celkem dvakrát: poprvé během revoluce v roce 1799 a podruhé Napoleonem Bonapartem v roce 1805. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Tagliocozzo byla bitva, která proběhla 23. srpna 1268 mezi vojsky Konradina a Karla z Anjou v rámci bojů o vládu nad Itálií. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení

Sicilské nešpory je název pro povstání, které vypuklo v Palermu 30. března 1282 proti vládě francouzského krále Karla I. z Anjou. Vzpoura vedla k vyhnání Francouzů z ostrova Sicílie a nastolení vlády aragonského krále Petra III. Velikého. .. pokračovat ve čtení

Josef-Napoleon Bonaparte byl francouzský státník, právník, diplomat a starší bratr Napoleona Bonaparte. Během napoleonských válek se stal neapolským (1806–1808) a poté španělským králem (1808–1813). Po pádu Napoleona se tituloval jako Comte de Survilliers a emigroval do Spojených států amerických, kde se usadil poblíž Bordentownu v New Jersey na panství s výhledem na řeku Delaware nedaleko Filadelfie. .. pokračovat ve čtení

Achajské knížectví, též Morejské knížectví, byl křižácký stát vzniklý po vyvrácení Byzantské říše čtvrtou křížovou výpravou v roce 1204. Knížectví bylo vazalským státem Latinského císařství a Soluňského království a samo mělo vazalský stát Athénské vévodství až do pádu Soluně v roce 1224. Po zničení Soluňského království se Achája stala dominantní silou v Řecku a v polovině 13. století byl andravidánský dvůr západoevropským rytířstvem považován za nejreprezentativnější. .. pokračovat ve čtení

Robert I. Neapolský zvaný Moudrý byl v letech 1309 až 1343 neapolský král, titulární jeruzalémský král a provensálský a forcalquierský hrabě, ústřední postava italské politiky své doby. Byl třetím synem krále Karla II. Neapolského a Marie Uherské a za otcova života byl označován za kalábrijského vévodu (1296–1309). .. pokračovat ve čtení