Luděk Fajkus

Luděk Fajkus
Narození20. července 1925
Zdice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí16. června 1953 (ve věku 27 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Luděk Fajkus (20. července 1925[1] Vsetín – 16. června 1953 Věznice Pankrác) byl český technický úředník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1953 popraven.[2]

Životopis

Narodil se v roce 1925 ve Vsetíně.[3][4] Po ukončení studia pracoval ve vsetínské zbrojovce.[5]

Někdy od druhé poloviny roku 1948 vykonával protirežimní činnost, přičemž spolupracoval s dalšími odbojáři v oblasti. Například v červenci 1949 měl se svými spolupracovníky odboji poškodit sloup vysokého napětí, podílel se také na sabotážích telefonních či železničních spojů. Rovněž podával zpravodajské informace o činnosti zbrojovky, v níž pracoval. Někdy na konci léta 1949 kvůli nákaze tuberkulózou odešel na léčení do sanatoria, později se ovšem vrátil a v odbojové činnosti pokračoval.[6]

Zatčení a soudní proces

Agenti Státní bezpečnosti skupinu postupně odhalili a její členy, včetně Fajkuse, v průběhu roku 1952 zatkli. V případu bylo poté podáno trestní oznámení na 50 osob. V srpnu 1952 byla Státní bezpečností skupina zatčených odbojářů označena jako „Luděk Fajkus a spol.“ V prosinci 1952 byl ve veřejném procesu konaném ve Vsetíně za trestné činy velezrady, vyzvědačství a sabotáže odsouzen k trestu smrti. Někteří členové odbojové skupiny byli přitom obviněni z přípravy atentátu na prezidenta Antonína Zápotockého a jeho delegaci. Ke stejnému trestu bylo v procesu či navazujících procesech odsouzeno několik dalších osob, desítky jich pak byly odsouzeny k dlouholetým trestům odnětí svobody. V dubnu 1953 bylo zamítnuto Fajkusovo odvolání a neúspěšné byly rovněž žádosti jeho příbuzných o prezidentskou milost od prezidenta Antonína Zápotockého.[6] Popraven byl v červnu 1953 spolu s Josefem Vaškem.[7][8]

Jeho památku dnes připomíná několik pamětních desek.[9][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Luděk Fajkus. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ Aktuality | | Kostka škola Vsetín. www.kostka-skola.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b V soukolí dvou totalit. Protinacistický odboj a protikomunistická rezistence Vladimíra Garncarze a Ladislava Fojtíka. ustrcr.cz. Dostupné online. 
  7. ↑ www.jsns.cz. Dostupné online. 
  8. ↑ Pomník Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“