Arms of Pierre Mauclerc

Autor:

Carlodangio

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/78fa3

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

410 x 478 Pixel (9652 Bytes)

Popis:

This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:

 Arms of Humphrey of Lancaster, 1st Duke of Gloucester.svg (od Sodacan).

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 19 Mar 2024 08:08:40 GMT

Relevantní obrázky

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Bretaňské vévodství byl středověký samostatný státní útvar existující mezi lety 939 a 1547 na poloostrově Bretaň v severozápadním cípu evropského kontinentu. Na západě jej omezoval Atlantský oceán, z východu sousedil s Normandií a dalšími francouzskými regiony. .. pokračovat ve čtení

Aragonská křížová výprava, část větší války zvané Sicilské nešpory, byla vyhlášena papežem Martinem IV. proti aragonskému králi Petru III. Velikému v letech 1284 a 1285. Výprava byla vyhlášena jako reakce na nedávné obsazení Sicílie Petrem III. Papež také oficiálně zbavil Petra vlády nad sicilskými pozemky, které byly součástí papežského léna: Petrův děd a jmenovec Petr II. se vzdal království jako léna svatého stolce. Papež Martin jej propůjčil Karlu I. z Valois, synu francouzského krále. .. pokračovat ve čtení

Sedmá křížová výprava (1248–1254) byla první ze dvou křížových výprav vedených Ludvíkem IX. Francouzským a největší námořní operace v dějinách křížových výprav. Jejím cílem bylo získat zpět Svatou zemi útokem na Egypt, hlavní sídlo muslimské moci na Blízkém východě. Křížová výprava byla vedena v reakci na neúspěchy v Jeruzalémském království, počínaje ztrátou Svatého města v roce 1244. Po počátečním úspěchu skončila křížová výprava porážkou, přičemž většinu armády – včetně krále – zajali muslimové. .. pokračovat ve čtení

Baronská křížová výprava byla v letech 1239–1241 v pořadí mezi šestou a sedmou křížovou výpravou další vojenské tažení evropských křižáků do Svaté země. Někteří historici ale usuzují, že se nejednalo o jednu, nýbrž o dvě samostatné výpravy, první francouzskou z roku 1239 vedenou navarrským králem Theobaldem I. a druhou anglickou Richardem Cornwallským, která dorazila o něco později. Výprava byla vyhlášena papežem Řehořem IX., který svou výzvu původně směřoval na velké státy Evropy, Francii, Anglii a Uhersko, ještě v průběhu výpravy odklonil Řehoř část křižáků na pomoc Latinskému císařství, které tou dobou mělo co dělat s nebezpečím nikájských a bulharských vpádů, což Uhři odmítli a směrem do Konstantinopole vyrazila jen malá armáda. .. pokračovat ve čtení

Devátá křížová výprava v letech 1271–1272 byla poslední křížovou výpravou do Svaté země. Skončila vítězstvím mamlúků, kteří postupně dobyli a obsadili všechna křižácká území na Blízkém východě. .. pokračovat ve čtení

Osmá křížová výprava byla druhá křížová výprava zahájená Ludvíkem IX. Francouzským, tato v roce 1270 proti dynastii Hafsidů v Tunisku. Králi se nelíbil vývoj v Sýrii, kde na zbylé křižácké državy dotírali muslimové. Křížová výprava neměla žádné výrazný dopad, protože Ludvík krátce po příjezdu na břehy Tuniska zemřel na úplavici. Mezi křižáky a Hafsidy byla vyjednána tuniská smlouva. K žádným územním změnám nedošlo, i když křesťanům byla udělena obchodní a některá politická práva. Křižáci se brzy poté stáhli zpět do Evropy. .. pokračovat ve čtení