Arms of the house of Hohenlohe (1)

Autor:

MostEpic

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/a91fc

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

291 x 354 Pixel (73479 Bytes)

Popis:

Coat of arms of the house of Hohenlohe

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 15 Mar 2024 00:26:04 GMT

Relevantní obrázky

(c) F l a n k e r, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Hohenlohe je geografický německý region nacházející se na severovýchodě Bádenska-Württemberska. Je spjat se šlechtickým rodem Hohenlohů, díky kterým bylo jejich panství v roce 1450 povýšeno na říšské hrabství a v roce 1744 na knížectví. Tento německý stát o rozloze 1760 km² byl v roce 1806 v důsledku napoleonských válek zabrán Württemberským královstvím. .. pokračovat ve čtení

Francký kraj, resp. Francký říšský kraj, byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské a rozkládal se v prostoru Frank. Existoval v letech 1500 až 1806, tedy po celou dobu, kdy v říši platilo krajské zřízení. Před rozšířením počtu krajů na 10 měl pořadové číslo 1. Sdružoval spíše drobnější knížata a stavy a také řadu říšských měst. Svou politikou se řadil spíše do katolického a procísařského tábora a patřil, spolu s Krajem švábským, k nejdisciplinovanějším pokud šlo o placení říšské berně a rekrutování říšského vojska. Krajský sněm se sešel poprvé v roce 1517 ve Svinibrodu, od roku 1521 probíhaly sněmy ve Windsheimu. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení

Tento článek zachycuje seznam území, která musely Svatá říše římská či její sousedé odstoupit Francii nebo jejím spojencům následkem podpisu mírové smlouvy v Lunéville. .. pokračovat ve čtení

Tento článek obsahuje seznam států a stavů Svaté říše římské na říšském sněmu k roku 1803, tedy v době rozsáhlých územních a správních změn po sekularizaci duchovních knížectví a mediatizaci říšských měst, v období krátce před zánikem říše. .. pokračovat ve čtení

Tento článek představuje seznam světských knížecích rodů a knížectví Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení