Flag of Herat until 1842

Autor:

Orange Tuesday (talk)

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/17410

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

512 x 341 Pixel (162 Bytes)

Popis:

After the assassination of Nader Shah of Persia who ruled over most of what is now Afghanistan, local leader Ahmad Shah founded the Durrani Empire in 1747, centred in Kandahar and considered the beginning of modern Afghanistan. After the collapse of the empire in 1823 its flag, a green-white-green triband, remained in use in the Emirate of Herat (1818-1842).

Licence:

Public domain

Credit:

http://worldpics.com.au/Afghanistan/flags/slides/afghanistan1747.html

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 14 Mar 2024 11:20:06 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Durránská říše, případně také Afghánská říše, byl státní útvar se středem v Afghánistánu, zahrnující severovýchodní Írán, dnešní Pákistán a indické území Paňdžáb. Vznikl roku 1747 ve městě Kandahár pod velením Ahmada Šáha Durráního, afghánského vůdce kmene Abdálí a vojenského velitele spadajícího pod perského vládce Nádira Šáha. Po Ahmadovi smrti v roce 1773 se vlády ujali jeho potomci a hlavní město bylo přemístěno do Kábulu. Ahmad a jeho potomci pocházeli z rodové linie Sadozaiů. Sadozaiové spadali k Abdálíům a stali se druhými paštunskými vládci Kandaháru. .. pokračovat ve čtení

Mughalská říše, někdy též Mogulská říše nebo říše Velkých Mughalů (Mogulů), byl v letech 1526–1858 turkický státní útvar na území Indického subkontinentu. Základy říše položil Bábur, vládce Kábulu. V bitvě u Pánípatu v roce 1526 porazil posledního dillíského sultána Ibráhima Lódího, čímž se mu otevřela cesta do Dillí a Ágry, budoucích center mughalského impéria. Báburův syn Humájún nadále pacifikoval sever Indie, rozsáhlá teritoriální expanze nastala za třetího mughalského císaře Akbara, který rozšířil říši od Gudžarátu po Bengálsko a Dakšin. Za Akbarovy vlády nastal rozkvět literatury, architektury, výtvarného umění i hudby. Jeho nástupci Džahángír a Šáhdžahán dále rozšiřovali a upevňovali stabilitu říše. .. pokračovat ve čtení

Afghánský emirát byl státní útvar, emirát, který se nacházel v oblasti mezi jižní a střední Asií, v místech dnešního Afghánistánu. Vznikl jako nástupce Durránské říše, když zakladatel dynastie Barakzaj v Kábulu Dóst Muhammad Chán získal vládu. Dějiny emirátu výrazně ovlivnila zejména takzvaná Velká hra, což byl strategický konflikt mezi Britským a Ruským impériem, později mezi Britským impériem a Sovětským svazem o nadvládu ve Střední Asie. Toto období bylo charakterizováno růstem evropských koloniálních zájmů v Jižní Asie. Afghánský emirát tehdy pokračoval ve válce se Sikhskou říší, což mělo za následek první anglo-afghánskou válku, v níž však indické jednotky pod britským velením nedosáhly vytyčených cílů. To mělo za následek pokračování v podobě druhé anglo-afghánské válce. Ačkoli si Afghánci zachovali vnitřní suverenitu, byli donuceni opustit různé pohraniční oblasti a Britové převzali kontrolu nad zahraničními záležitosti Afghánského emirátu takzvaným Britským protektorátem (1880–1919). Po třetí anglo-afghánské válce došlo v Indickém Rávalpindí k podpisu Britsko-Afghánské smlouvy, v níž Spojené království Velké Británie a Irska uznalo s konečnou platností nezávislost Afghánistánu. .. pokračovat ve čtení

Třetí bitva u Pánipátu se odehrála na území indického státu Harijána u města Pánipát, 97 km severně od Dillí 14. ledna 1761. Byla to bitva mezi říší Maratha a invazní afghánskou armádou vedenou Ahmadem Šáhem Durrání podporovanou třemi indickými spojenci, kterými byla: Mughalská říše, její armádu vedl Paštun Najib ad-Dawlah, který se k Ahmadu Šáhovi připojil v roce 1757, Afghánci z oblasti Doab, a jako třetí se k Afgháncům přidal i Naváb Shuja-ud-Daulah z Oudhu. Hlavní část maráthské armády shromážděné na Dekánské plošině vedl maráthský král Sadašivrao Bhau, který byl po vládě krále Chhatrapatiho a pejšovi třetím maráthským panovníkem v řadě. .. pokračovat ve čtení

Bucharský chanát byl sunnitský muslimský stát ve Střední Asii. Zformován byl v 16. století uzbeckou dynastií Šejbanovců, se Samarkandem jako hlavním městem, a ležel na území dnešního Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu. Zemi roku 1500 dobyl chán Šejbání Muhammed, člen Zlaté hordy s kořeny mezi Volhou a Aralským jezerem, který porazil Temerlánovy nástupce. Největšího územního rozmachu stát dosáhl za vlády Abdulláha II. (1577–1598). Poté se vlády ujala dynastie Aštarchánovců (1598–1737). V roce 1740 Bucharsko dobyl íránský šáh Nádir-šáh, což lze považovat za faktický konec nezávislého státu. Ten lze klást i k roku 1747, kdy moc převzali Manghítovci, uznávající svrchovanost Osmanské říše, či k roku 1785, kdy chanát přejmenoval Ma'súm na bucharský emirát. Dalším možným koncem Bucharska je rok 1868, kdy emír Muzaffaruddín vojensky prohrál s Rusy a Bucharsko se stalo vazalem Ruské říše. V roce 1920 vládnoucího emíra svrhlo povstání a byla vyhlášena Bucharská lidová sovětská republika. .. pokračovat ve čtení

Afšárovci byla dynastie perských šáhů, vládnoucí v letech 1736–1796, do roku 1747 i v Afghánistánu, po roce 1749 jen v severovýchodní části Persie (Chorásán). Za vlády Nádira Šáha dosáhla Afšárovská říše největší rozlohy coby íránský stát od dob říše Sásánovců. .. pokračovat ve čtení

Sikhská říše byl stát, který existoval v Paňdžábu a přilehlých oblastech v letech 1799 až 1849. Založil ho Randžít Singh, který sjednotil sikhské státečky zvané misl a vytvořil centralizovaný stát založený na sikhském náboženství jako klíčové ideologii. Stát byl důmyslně vojensky organizován, panovník využíval zahraniční odborníky. To vedlo k expanzi, při níž Sikhové zabrali Kašmír a části Sindhu a Paštunska. Po smrti Randžíta Singha v roce 1839 byl stát oslaben vnitřními boji o moc, čehož využili Britové a v sérii válek Sikhskou říši ovládli. Rozhodující bitva, po které říše zanikla, se odehrála 21. února 1849 u Gudžrátu. .. pokračovat ve čtení