Fuerststift Kempten coat of arms

Autor:

Demidow

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/200d8

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1993 x 2062 Pixel (35503 Bytes)

Popis:

Coat of arms of the imperial abbey of Kempten.

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo;

This insignia has not been confirmed to be correct because it is lacking important source information: Please edit this file's description and provide a proper source. HELP: (1) The picture claims to be authentic. As such, “own work” is no proper source by itself. If applicable, any provided source(s) doesn't show an original depiction nor an original description, and therefore may violate NPOV (neutral point of view) by being original research. (2) For coat of arms please use the blazon and/or the picture of an original interpretation to provide an adequate source, but at least one or more references to literature. (3) If this depiction is a derivative please use the Template: Derived from to avoid sequence errors, to make this work more transparent for others to view and investigate, and to avoid an infringement of the copyright licence.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 18 Mar 2024 12:34:34 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Katolická liga byl spolek katolických států uzavřený několik let před vypuknutím třicetileté války. Její protivník byla Protestantská unie založená po říšské exekuci (Reichsexekution) v Donauwörth roku 1608. Jako odpověď založil bavorský vévoda Maxmilián I. roku 1609 Katolickou ligu. Mimo Bavorsko k ní patřilo z těch významnějších také arcibiskupství kolínské, trevírské, mohučské a knížecí biskupství würzburské. Kromě třicetileté války se liga o několik let dříve nejprve zúčastnila války o dědictví jülišské. .. pokračovat ve čtení

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace německy Hauptschluss der außerordentlichen Reichsdeputation, často jen Reichsdeputationshauptschluss bylo rozhodnutí vynesené na sněmu Svaté říše římské v Řezně dne 25. února 1803 o likvidaci duchovních knížectví, sekularizaci katolických klášterů a mediatizaci svobodných říšských měst a přenesení jejich majetků na světská knížata. .. pokračovat ve čtení

Kníže-biskup, popřípadě kníže-arcibiskup byl biskup, kterému příslušela též hodnost knížete a v řadě případů též svrchovaná či téměř nezávislá vláda ve vlastním knížectví nebo jiném feudálním teritoriu. Termín kníže-biskup byl v minulosti chápán jako hovorový a neoficiální. Úplný titul zněl: N. N., (arci)biskup z N., kníže. Hodnost se týkala naprostou většinou biskupů římskokatolických, jen ve vzácných, historicky podmíněných případech, patřili ke knížatům-biskupům též někteří biskupové luteránští, anglikánští a pravoslavní. .. pokračovat ve čtení

Švábský kraj, resp. Švábský říšský kraj, byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v l. 1500-1806 a rozkládal se v jihozápadní části dnešního Německa, přibližně v místech nynější (2018) spolkové země Bádensko-Württembersko. Kraj, stejně jako celá tato oblast Svaté říše římské, byl ze všech říšských krajů a ze všech součástí říše politicky nejroztříštěnější a tvořilo jej dohromady zhruba 100 krajských stavů. Konfesijně byl kraj sice smíšený, ale katoličtí stavové měli v kraji po celou dobu jeho trvání jednoznačnou převahu. V polovině 16. století ztratil kraj svá území na teritoriu Švýcarského spříseženství. Kraj obecně platil za stoupence císařské politiky v říši a patřil spolu s Franckým krajem k nejdisciplinovanějším v placení říšské berně a v odvodu rekrutů do říšské armády. Krajský sněm se scházel v Ulmu, pouze r. 1522 se sešel v Esslingenu. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení

Tento článek představuje seznam světských knížecích rodů a knížectví Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení