Solms-Braunfels


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
593 x 711 Pixel (29877 Bytes)
Popis:
coats of arms of the counts of Solms-Braunfels; 1a: lordship of Greifenstein; 1b: lordship of Lichtenstein; 2: lordship of Münzenberg; 3ab: county of Limpurg; 4a: lordship of Wildenfels; 4b: lordship of Sonnenwalde
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 15 Mar 2024 00:08:05 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Kolínská válka

Kolínská válka (1583–1588) byl ozbrojený konflikt, který zpustošil Kolínské kurfiřtství, historické církevní knížectví, součást Svaté říše římské v dnešní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v Německu. Příčinou války byla německá reformace a následná protireformace a probíhala souběžně s Hugenotskými válkami a Nizozemskou revolucí. .. pokračovat ve čtení

Seznam států na říšském sněmu v roce 1792

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Hornorýnský kraj

Hornorýnský kraj či též Hornorýnský říšský kraj, někdy také jen Rýnský kraj byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500–1806, tedy po celou dobu trvání instituce říšských krajů, ovšem po míru v Lunéville ztratil spolu s říší přes polovinu krajského území. Sdružoval až 72 stavů na západě říše a převažovali v něm evangeličtí stavové, z nichž byl zvláště výrazný podíl helvétské konfese. Silné bylo taktéž zastoupení říšských měst. .. pokračovat ve čtení

Mediatizovaná území

Mediatizovaná území jsou území bývalé Svaté říše římské, která byla přinejmenším do roku 1803 suverénními státy v rámci říše a o svou nezávislost přišla v l. 1803-1815 .. pokračovat ve čtení

Říšský prelát

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení

Seznam světských říšských knížat a knížectví

Tento článek představuje seznam světských knížecích rodů a knížectví Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení

Seznam států na říšském sněmu v roce 1803

Tento článek obsahuje seznam států a stavů Svaté říše římské na říšském sněmu k roku 1803, tedy v době rozsáhlých územních a správních změn po sekularizaci duchovních knížectví a mediatizaci říšských měst, v období krátce před zánikem říše. .. pokračovat ve čtení