Wappen Deutsches Reich - Fürstentum Schwarzburg-Sondershausen


Formát:
749 x 927 Pixel (1356404 Bytes)
Popis:
Schwarzburg-Sondershausen.
Komentář k Licence:

Autor zemřel v roce 1919, takže toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 100 let po jeho smrti.


You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States.
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 15 Mar 2024 00:13:46 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Linie následnictví německého trůnu

Následnictví německých trůnů užívá různé systémy pro určení následníka trůnu. Většina německých států však používala salické či polosalické právo. .. pokračovat ve čtení

Seznam německých panovníků podle data abdikace v roce 1918

Tento seznam zobrazuje všechny panovníky v rámci Německého císařství postupně podle toho kdy abdikovali během německé revoluce v roce 1918, která svrhla monarchii v Německu. .. pokračovat ve čtení

Seznam států na říšském sněmu v roce 1792

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Günther Viktor Schwarzburský

Günther Viktor Schwarzburský byl v letech 1890 až 1918 posledním knížetem Schwarzbursko-Rudolstadtským a zároveň v letech 1909 až 1918 posledním knížetem Schwarzbursko-Sondershausenským. Pocházel ze starobylého rodu Schwarzburgů. .. pokračovat ve čtení

Hornosaský kraj

Hornosaský kraj či Hornosaský říšský kraj byl jedním z krajů Svaté říše římské. Vznikl rozdělením Saského kraje r. 1512 na kraje Hornosaský a Dolnosaský. Přetrval až do zániku říše v roce 1806. Zasedání krajských sněmů se odehrávala u kulatého stolu a při hlasování neexistovaly "lavice" (kurie). Přednost některých stavů před jinými se omezovala na ceremoniální záležitosti. Krajské sněmy se konaly v 16. století v Jüterbogu a Zerbstu, jeden z nich ve Wittenbergu, v 17. a 18. století bývaly sněmy pořádány ve Frankfurtu nad Odrou a v Lipsku. Snahou bylo najít vždy město na pomezí obou krajských kurfiřtství. Od reformace byl kraj hlavní baštou protestantismu v říši, což se projevilo nejsilněji za šmalkaldské války. Říšští biskupové a preláti byli většinou sekularizováni a jejich území získala krajská knížata. .. pokračovat ve čtení

Seznam světských říšských knížat a knížectví

Tento článek představuje seznam světských knížecích rodů a knížectví Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení