Wappen Fürstpropstei Berchtesgaden


Formát:
751 x 833 Pixel (10936 Bytes)
Licence:
Public domain
Credit:
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape-default
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 18 Mar 2024 12:35:33 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Seznam států na říšském sněmu v roce 1792

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace německy Hauptschluss der außerordentlichen Reichsdeputation, často jen Reichsdeputationshauptschluss bylo rozhodnutí vynesené na sněmu Svaté říše římské v Řezně dne 25. února 1803 o likvidaci duchovních knížectví, sekularizaci katolických klášterů a mediatizaci svobodných říšských měst a přenesení jejich majetků na světská knížata. .. pokračovat ve čtení

Kníže-biskup

Kníže-biskup, popřípadě kníže-arcibiskup byl biskup, kterému příslušela též hodnost knížete a v řadě případů též svrchovaná či téměř nezávislá vláda ve vlastním knížectví nebo jiném feudálním teritoriu. Termín kníže-biskup byl v minulosti chápán jako hovorový a neoficiální. Úplný titul zněl: N. N., (arci)biskup z N., kníže. Hodnost se týkala naprostou většinou biskupů římskokatolických, jen ve vzácných, historicky podmíněných případech, patřili ke knížatům-biskupům též někteří biskupové luteránští, anglikánští a pravoslavní. .. pokračovat ve čtení

Bavorský kraj

Bavorský kraj či Bavorský říšský kraj byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500–1806, tedy po celou dobu trvání říšských krajů jako správní instituce. Převažoval v něm jednoznačně katolický charakter, ovšem v rámci katolického tábora býval místem politických střetů mezi habsburským a wittelsbašským mocenským blokem. To se nejsilněji projevilo za válek o dědictví španělské, rakouské a bavorské. Mezi lety 1521 a 1806 pořádal kraj celkem 252 zasedání krajských stavů. .. pokračovat ve čtení

Říšský prelát

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení

Seznam světských říšských knížat a knížectví

Tento článek představuje seznam světských knížecích rodů a knížectví Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení

Seznam států na říšském sněmu v roce 1803

Tento článek obsahuje seznam států a stavů Svaté říše římské na říšském sněmu k roku 1803, tedy v době rozsáhlých územních a správních změn po sekularizaci duchovních knížectví a mediatizaci říšských měst, v období krátce před zánikem říše. .. pokračovat ve čtení