Jan Jiří Grasel

Jan Jiří Grasel
Johann Georg Grassel
Johann Georg Grassel
Narození4. dubna 1790
Nové Syrovice
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí31. ledna 1818 (ve věku 27 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánílupič
RodičeThomas Graßl (Grassl/Grassel) a Regina Fleischmannová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Georg Grassel (4. dubna 1790, Nové Syrovice u Moravských Budějovic[1]31. ledna 1818, Vídeň, popraven), česky též Jan Jiří Grasel, byl loupežník a vrah, který působil na pomezí jižních Čech, jižní Moravy a Rakouska.

Život

Narodil se 4. září 1790 v Nových Syrovicích do neutěšených poměrů. Jeho otec Thomas Graßl (* 1763) byl propuštěný soudní posel,[2] matka Regina Fleischmannová (* 1768)[3] byla dcerou pohodného (rasa),[4] což bylo tehdy všeobecně opovrhované povolání. Z důvodů všeobecného vyčlenění z venkovské selské společnosti se rasové stýkali s tuláky a zloději. Sami si také nezřídka dopomáhali krádežemi. Johann byl veden k loupežnému řemeslu už svým otcem. Jeho odvaha z něj učinila brzy nebezpečného zločince a na jeho dopadení byla vypsána odměna.

K jeho chycení se nabídl muž jménem David Mayer, který se za pomoci bývalé Graslovy milenky (Grasel měl úspěch u žen) vetřel do jeho blízkosti a nabídl, že mu dopomůže k útěku do Slezska. Grasel nabídku přijal a padl přímo do Mayerem připravené pasti. Byl chycen roku 1815. Soudní proces, ve kterém byl odsouzen za dvě vraždy a přes dvě stě loupeží a krádeží, trval téměř tři roky. Když byl roku 1818 popraven na vídeňském náměstí a spatřil dav, který se na něj přišel podívat, prohlásil prý: „Ježiš, tolik lidí.“ To měla být jeho poslední slova.

Legenda

Chycená Graselova parta na litografii Adolfa Friedricha Kunike.

Okolo Grasla vyrostla brzy po jeho smrti rozsáhlá legenda. V Rakousku je díky mnoha románům, písním a lidovým pověstem znám jako šlechetný loupežník, který bohatým bral a chudým dával. Podobné pověsti byly tradovány též na jižní Moravě, a v jižních Čechách, ale převážně mezi německým obyvatelstvem.

V českém jazykovém prostředí byla jeho pověst zpočátku spíše opačná. Právě proto se v češtině jméno Grasel v počeštěném tvaru „grázl“ používá jako nadávka k označení člověka lumpa, lotra, zloděje, násilníka, hrubiána či dokonce vraha.

Nejpozději po druhé světové válce se však postupně začal stávat populárním i v českém jazykovém prostředí. Po Graselovi byly pojmenovány některé terénní útvary a přírodní lokality. Graselův příběh zpracovává třetí epizoda českého seriálu Slavné historky zbojnické (1985); Grasela zde ztvárnil Ivan Vyskočil.[5] Na začátku 21. století pak Graselova idealizace vedla v severním Rakousku, na jihozápadní Moravě a také v oblasti Česká Kanada k vybudování několika turistických stezek. Z čistě propagačních důvodů byly nazvány „Graselova stezka“.[6] Stezky jsou vyznačeny v místech, kde Grasel pobýval nebo loupil se svou bandou.[7]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. JUNGBAUER, Gustav. Sudetendeutsche Zeitschrift für Volkskunde, Svazky 3–4. [s.l.]: [s.n.], 1931. Dostupné online. S. 11. 
  3. MyHeritage [online]. myheritage.com. [www.myheritage.cz/names/regina_fleischmann Dostupné online]. 
  4. KOUTNÁ, Věra. Po stopách Johanna Georga Grasela. , 2016 [cit. 2023-11-09]. . PF JU. Vedoucí práce Mgr. Renata Jandová. Dostupné online.
  5. Slavné historky zbojnické (TV seriál) (1985) [online]. ČSFD.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  6. Graselovy stezky [online]. www.grasel.eu [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  7. Česká Kanada a Slavonice: Loupežník Grasel a Graselovy stezky [online]. www.neradova.com [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02. 

Literatura

  • KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 115–121, 124–135, 142–143. 
  • Šrámková, M. – Zbojnické a loupežnické postavy a motivy v české vypravěčské tradici. Národopisné aktuality 16, 1979, s. 99–106.
  • Johann Georg Grasel. Räuber ohne Grenzen. Vyd. H. Hintz. Horn-Waidhofen an der Thaya 1999, 3. vydání.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Margraviate of Moravia.png
Autor: Dragovit, sources: Moravská orlice s klenotem.jpg (the eagle delivered from), Licence: CC BY-SA 4.0
Heraldická vlajka Moravského markrabství a moravských markrabat.
Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg