Píseň písní
| Píseň písní | |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Původní název | שִׁיר הַשִּׁירִים | ||
| Jazyk | hebrejština | ||
| Žánr | Mudroslovné knihy | ||
| Předchozí a následující dílo | |||
| |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Píseň písní, někdy nazývaná též Píseň Šalomounova (hebrejsky שיר השירים, Šir ha-širim), je sbírka židovských „svatebních“ písní různých dob[zdroj?] řazená mezi tzv. pět svátečních svitků. Některé pocházejí patrně z 5. až 3. stol. př. n. l., jiné snad už z doby krále Šalomouna, kterému je tradičně připisováno autorství písně. Někteří badatelé poukazují na to, že skladba vykazuje významné analogie s mnohem starší staroegyptskou milostnou poezií,[1] či se dokonce domnívají, že je na ní nepochybně přímo závislá.[2]
Píseň písní je jedním z nejznámějších dochovaných lyrických milostných textů z oblasti starověkého Blízkého východu. Její erotičnost byla pro některé rabíny překážkou v jejím uznání jako součásti Tanachu. Ještě po její kanonizaci kolem r. 90 n. l. byly o ni vedeny spory a údajně bývala oblíbenou písní při různých nevázaných zábavách, za což hrozily různé kletby. Koncem 1. stol. n. l. se jí proto musel rozhodným způsobem zastat rabi Akiva, který později za Bar Kochbova povstání (r. 135) zahynul rukou Římanů; od 8. století[3] je četba Písně doložena jako sváteční četba o svátku Pesach.
Podle židovské teologie popisuje Píseň písní alegoricky vztah mezi Bohem (ženichem) a Izraelem (nevěstou).[4] Podle teologie křesťanské se tato alegorie týká vztahu Ježíše Krista a církve.
Odkazy
Reference
- ↑ LANDGRÁFOVÁ, Renata; KREJČÍ, Jan; NAVRÁTILOVÁ, Hana. Písně Zlaté bohyně: staroegyptská milostná poezie. Praha: Set Out, 2007. 199 s. ISBN 978-80-86277-54-7. S. 8.
- ↑ ŽÁBA, Zdeněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha: Svoboda, 1968. 198 s. Dostupné online. S. 167 .
- ↑ Jeruzalémská bible: svatá bible vydaná Jeruzalémskou biblickou školou. Svazek X., Přísloví, Kazatel, Píseň písní. Praha: Krystal OP, 1999. 88 s. ISBN 80-85929-36-8. S. 83.
- ↑ DOHMEN, Christoph; STEMBERGER, Günter. Hermeneutika židovské Bible a Starého zákona. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. 283 s. (Teologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7021-874-7. S. 137–139.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Píseň písní na Wikimedia Commons 
Dílo Píseň písní ve Wikizdrojích- Encyklopedické heslo Píseň písní v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Midraš k Písni písní
- Píseň písní na biblenet.cz
Média použitá na této stránce
This is a photo of an exhibit at the Diaspora Museum, Tel Aviv - en:Beit Hatefutsot. The Note says:
Minstrel playing before King solomon
Illumination for the opening verse of Song of Songs, the Rothschild Mahzor, Manuscript on parchment. Florence, Italy, 1492.
The Jewish Theological Seminary of America, New York