Timurid
TIMURID THREE ANNULETS SYMBOL:
Three annulets symbol of the Timurids. See article [1] for precise discussion.
_mint._Undated,_circa_AH_795-807_AD_1393-1405.jpg)
FROM THE CATALAN ATLAS:
In the Catalan Atlas (1375), only this flag .png){kind=small}
is used for Eastern Mongol dominions, and it corresponds to the Mongol Yuan dynasty, not the Timurid Empire, which is not mentioned in the Catalan Atlas and was created too late (1370) to appear in the Catalan Atlas anyway.
.jpg)
STUDY OF THE FLAG by Yuka Kadoi, Faculty Member, University of Vienna ( (2010). "On the Timurid flag". Beiträge zur islamischen Kunst und Archäologie 2: 148.):
.jpg)
Yuka Kadoi studied the possibility that the "brown or originally silver flag with three circles or balls" in the Catalan Atlas could be associated with the "earlier dominions of the Timurid Empire", specifically referencing a flag shown over the city is camull (Khamil) in Xinjiang. She also quotes Ruy González de Clavijo (d. 1412), a Spanish ambassador who visited the Timurid court in 1404, who describes a a relevant emblematic design adopted by Timur:
"The special armorial bearing of Timur is the three circlets set thus to shape a triangle, which same it is said signifies that he Timur is lord of all three quarters of the world. This device Timur has ordered to be set on the coins that he has stuck, and on all buildings that he has erected (…) These three circlets which, as said, are like the letter O thrice repeated to form a triangle, further are the imprint of Timur’s seal, and again by his special order are added so as to be seen patent on all the coins stuck by those princes who are become tributary to his government."
She also notes the existence of Timur umbrella detail with three-dots decorative motif.
Some contemporary coins from Samarkand also have the three dots as a motif. [2]
Beyond this, scant confirmation.
, the flag with the three red crescent moons which is seen all over eastern Asian in the Catalan Atlas, and which is simply the flag of the Empire of the Great Khan (Yuan China) ((angličtina) (28 October 2013) The World Beyond Europe in the Romance Epics of Boiardo and Ariosto, University of Toronto Press, p. 32 ISBN: 978-1-4426-6667-2. )
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
_Autonomy.svg)
Relevantní články
Džalájirovský sultanátDžalájirovský sultanát byl státní útvar, kterému vládla dynastie mongolských Džalájirovců. Existoval ve 14. až 15. století na území Iráku a západní Persie jako nástupnický stát mongolského Ílchanátu, který se rozpadl v roce 1330. Po půl století existence ho rozvrátil dobyvatel Tamerlán, a třebaže se Džalájirovci pokusili o jeho obnovu v oblasti jižního Iráku, roku 1432 byli poraženi karakojunluskou říší, přišli o své hlavní město Tabríz a jako mocenský faktor ztratili na významu. .. pokračovat ve čtení
Seznam turkických dynastií a zemíZde je neúplný seznam historických dynastií, které byly v určitém čase turkické, nebo země, jejichž vládcové byly turkičtí mluvčí a současné země s významnými turkickými populacemi nebo s úředním turkickým jazykem. Turkické národy vytvořily nejméně 116 států, kaganátů, bejliků, říší, kočovních říší, sultanátů v historii až do současnosti. .. pokračovat ve čtení
Mughalská říšeMughalská říše, někdy též Mogulská říše nebo říše Velkých Mughalů (Mogulů), byl v letech 1526–1858 turkický státní útvar na území Indického subkontinentu. Základy říše položil Bábur, vládce Kábulu. V bitvě u Pánípatu v roce 1526 porazil posledního dillíského sultána Ibráhima Lódího, čímž se mu otevřela cesta do Dillí a Ágry, budoucích center mughalského impéria. Báburův syn Humájún nadále pacifikoval sever Indie, rozsáhlá teritoriální expanze nastala za třetího mughalského císaře Akbara, který rozšířil říši od Gudžarátu po Bengálsko a Dakšin. Za Akbarovy vlády nastal rozkvět literatury, architektury, výtvarného umění i hudby. Jeho nástupci Džahángír a Šáhdžahán dále rozšiřovali a upevňovali stabilitu říše. .. pokračovat ve čtení
Bucharský chanátBucharský chanát byl sunnitský muslimský stát ve Střední Asii. Zformován byl v 16. století uzbeckou dynastií Šejbanovců, se Samarkandem jako hlavním městem, a ležel na území dnešního Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu. Zemi roku 1500 dobyl chán Šejbání Muhammed, člen Zlaté hordy s kořeny mezi Volhou a Aralským jezerem, který porazil Temerlánovy nástupce. Největšího územního rozmachu stát dosáhl za vlády Abdulláha II. (1577–1598). Poté se vlády ujala dynastie Aštarchánovců (1598–1737). V roce 1740 Bucharsko dobyl íránský šáh Nádir-šáh, což lze považovat za faktický konec nezávislého státu. Ten lze klást i k roku 1747, kdy moc převzali Manghítovci, uznávající svrchovanost Osmanské říše, či k roku 1785, kdy chanát přejmenoval Ma'súm na bucharský emirát. Dalším možným koncem Bucharska je rok 1868, kdy emír Muzaffaruddín vojensky prohrál s Rusy a Bucharsko se stalo vazalem Ruské říše. V roce 1920 vládnoucího emíra svrhlo povstání a byla vyhlášena Bucharská lidová sovětská republika. .. pokračovat ve čtení
Chivský chanátChivský chanát byl nezávislý a později polonezávislý chanát turkického národa Uzbeků v Asii v oblasti dolního povodí Amudarji. Existoval v letech 1512 až 1920, přičemž v letech 1740–1746 byl okupován perským šáhem Nádirem a od roku 1873 byl protektorátem Ruského impéria. Hlavním městem byl nejprve Kuňja-Urgenč, ale v důsledku změny toku Amudarji v roce 1576 se zhruba do roku 1620 stala hlavním městem Chiva. .. pokračovat ve čtení
SafíovciSafíovci je název dynastie perských šáhů, která vládla v letech 1501–1736/1773 a učinila z šíitismu státní náboženství své říše. .. pokračovat ve čtení
Uzbecký chanátUzbecký chanát byl šejbanidovský stát, který existoval v letech 1428–1471. Navzdory krátké době své existence patřil ke klíčovým mocnostem ve střední Asii. Ovládal nejen téměř celé území dnešního Uzbekistánu, ale i část dnešního Kazachstánu, Turkmenistánu a jižního Ruska. Prvním hlavním městem bylo Čimgi-Tura, pak to byl Signoq v dnešním Kazachstánu a nakonec krátce Iasy. Zakladatelem a jedním ze dvou panovníků chanátu byl Abu'l Chajr-chán, jemuž k moci významně dopomohl vládce Tímúrovské říše Ulugbeg, ovšem Uzbecký chanát pak získal řadu území právě na úkor Timurovců. Část území uzmul také Zlaté hordě. Abu'l Chajrův syn a druhý chán Šejch Hajdar byl zabit v boji se Sibiřským chanátem, čímž se stát rozpadl. Abulchajrovská dynastie ale okolo roku 1500 vytvořila nový stát zvaný Bucharský chanát, do jehož čela se postavil Abu'l Chajrův vnuk Muhammad Šejbání. Ještě před zánikem Uzbeckého chanátu se z něj odštěpila významná skupina nomádů, vedená Žanibekem a Kerejem, která pak založila Kazašský chanát. Abu'l Chajr padl právě v boji z Kazachy. .. pokračovat ve čtení