Ambroň východní

Ambroň východní
Ambroň východní na podzim (Liquidambar orientalis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď	altingiovité (Altingiaceae)
Rod	ambroň (Liquidambar)
Binomické jméno
Liquidambar orientalis Miller, 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ambroň východní (Liquidambar orientalis) je teplomilná, opadavá dřevina pocházející z Malé Asie. Je původním druhem v asijské části Turecka (střední, západní a severozápadní Anatólie) a na řeckém ostrově Rhodos. Byla hojně využívána již od počátku letopočtu a druhotně se dostala do okolních zemí se subtropickým podnebím.^[2][3]

Výskyt

Tyto reliktní, třetihorní stromy rostou hlavně v Turecku na několika chráněných územích. Největší oblast (286 ha) se nachází na jihozápadním pobřeží v provincii Muğla, velká populace (100 ha) je také v provincii Aydin a třetí (88 ha) v provincii Burdur; mimo tyto vyrůstají roztroušeně na dalších menších výměrách, většinou v jihozápadní části země. Zavedením přísných ochranných opatření došlo k zastavení jejich úbytku, od roku 1940 do konce 20. století byly zmenšeny plochy, na kterých rostou, o více než 6000 ha.

Roste na plném slunci, snáší i polostín. Nejvhodnější půda je hlinitá nebo slabě jílovitá, neutrální až mírně kyselá. Preferuje vlhké, ale odvodněné stanoviště. Potřebuje klima ve kterém teplota neklesá pod bod mrazu a teplé, vlhké léto.^[4][5][6]

Ambroň východní roste i v turisticky vyhledávaném Údolí Motýlů na řeckém ostrově Rhodos, kde se vyskytuje velké množství přástevníků kostivalových.

Popis

Opadavý, jednodomý, zvolna rostoucí strom obvykle vyrůstající do výšky 4 až 10 m, ve své domovině však ojediněle dosahuje výšky blízké 30 m. Kmen má šedou kůru hluboce vrásčitou, korkovitou, lysé letorosty jsou oranžovohnědé. Střídavě vyrůstající listy s dlouhými řapíky jsou 4 až 8 cm široké, mají čepele dlanitě pětilaločné, špičaté laloky jsou hrubě zubaté. Matně zelené listy se na podzim vybarvují žlutohnědé až červenožlutě.

Jednopohlavné, drobné, zelenavě žluté květy vyrůstají v kulovitých květenstvích na stopkách. Samčí květy s drobnými listeny a bez okvětních lístků mívají čtyři až deset tyčinek a jsou vespod dohromady srostlé v kulovité květenství hlávku s krátkou stopkou, několik hlávek je sestaveno do vztyčeného přetrhovaného hroznu. Samičí květy s nepatrným kalichem a se dvěma čnělkami také společně srůstají polospodním dvoudílným semeníkem do kulovitého květenství hlávky s dlouhou, bezlistou stopkou. Kvetou obvykle v květnu, v době rašení listů.

Z každého samičího květu v hlávce se po opylení vytvoří tobolka se zobánkem, která obsahuje několik semen. Tobolky jsou v hlávce spolu taktéž srostlé a vytvářejí plodenství podobající se ježaté kouli. Je asi 2,5 cm velká, visí na dlouhé stopce a trčí z ní zobánky nažek.^[2][5][6][7]

Význam

Poraněná kůra stromu roní vonnou, nažloutlou pryskyřici, která se získává po umělém poranění kůry nebo poražením stromu a vylisováním kůry; na vzduchu pryskyřice tvrdne, teplem opět měkne. Pryskyřice se nazývá "storax" (Balsam Storax, Liquid Storax), nezaměňovat za "styrax", což je pryskyřice z tropických stromů rodu sturač (Styrax), obě mají podobné vlastnosti. V minulosti se dřevo stromů hojně využívalo pro stavební účely.

Pryskyřice má antibakteriální, antiseptické a protizánětlivé účinky, hojně se používá v tradiční medicíně. Smíchána s olejem slouží zevně k léčbě ran, vředů a svrabu, pevná se inhaluje proti kašli a vnitřně se jí léčí křeče, nemoci srdce, rakovina i následky mrtvice. Pryskyřice se používá také v kosmetice, kde stabilizuje vůně v parfémech i mýdlech, nebo pro výrobu cukrovinek, při náboženských obřadech je spalována jako náhrada kadidla.

Dřeviny jsou pro své na podzim výrazně zbarvené listy vysazované solitérně nebo do menších skupin v parkových úpravách. Na obruby okolo chodníků a cest se příliš nepoužívají, neboť svými opadanými plody znečišťují pozemek a plytkými kořeny poškozují chodníky.^[2][4][8]

Galerie

• 

  Poraněné kmeny

• 

  Letní listy

• 

  Podzimní listy

Odkazy

Reference

Související články

• Ambroň západní

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ambroň východní na Wikimedia Commons
• Taxon Liquidambar orientalis ve Wikidruzích