Hans-Joachim Buddecke
| Hans-Joachim Buddecke | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. srpna 1890 Berlín |
| Úmrtí | 10. března 1918 (ve věku 27 let) Lens |
| Příčina úmrtí | zabitý v boji |
| Místo pohřbení | Invalidenfriedhof |
| Povolání | stíhací pilot |
| Ocenění | Pour le Mérite Vojenský řád sv. Jindřicha Liakat Medal Železný kříž 1. třídy Železný kříž 2. třídy … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hans-Joachim Buddecke (22. říjen 1890 Berlín, Německé císařství – 10. březen 1918 poblíž Lille, Francie) byl německý důstojník a bojový pilot první světové války se třinácti vítězstvími. Byl třetím leteckým esem (po Maxi Immelmannovi a Oswaldu Boelckem), které získalo ocenění Pour le Mérite.
Kariéra
Buddecke byl syn hesenského poručíka Alberta Buddeckeho. V mládí se rozhodl se jít ve šlépějích svého otce[1] a na jaře roku 1904 vstoupil do armády. Po šesti letech (1. června 1910) získal hodnost poručíka 115. osobního gardového pěšího pluku (Leibgarde-Infanterie-Regiment (1. Großherzoglich Hessisches) Nr. 115). V roce 1913 z armády však odešel.[1] Ve stejném roce se odstěhoval do USA, kde začal nový život. Pracoval jako mechanik v továrně na automobily v Indianapolis. Z vydělaných peněz si koupil vlastní letadlo (jednoplošník Nieuport) a naučil se na něm létat.[2] Když začala válka, rozhodl se vrátit zpátky do Německa. Pod falešnou identitou (jako Morize Adolph) se nalodil na řeckou loď Athene a doplul do Palerma na Sicílii, odtud se vydal domů, kde se přihlásil do Luftstreitkräfte.[1]
První světová válka
V září 1914 byl Buddecke poslán na západní frontu, kde zpočátku létal jako pozorovatel. Brzy se však stal bojovým pilotem jednotky FFA 23 (Feldflieger Abteilung 23). Díky zkušenostem s létáním na jednoplošníku byl doporučen jeho přítelem Rudolfem Bertholdem k pilotování prvního Fokker Eindecker, který byl k jednotce přidělen. Společně s Bertholdem, který létal na AEG G.II, pak vytvořili malou Kampfstaffel a zastavovali britské průzkumné letouny.[1]
Prvního vítězství se dočkal 19. září 1915. Sestřelil B.E.2c z 8. perutě RFC (Royal Flying Corps). Posádku nepřátelského letounu tvořil pilot poručík W.H. Nixon a pozorovatel kapitán J.N.S. Stott.[1] Brzy poté následovaly pro Buddeckeho další úspěchy. Druhý B.E.2, tentokrát ze 13. perutě RFC, sestřelil 23. října. Posádku tvořil kapitán C.H. Marks a poručík W.G. Lawrence, bratr proslulého Lawrence z Arábie. 6. prosince pak Buddecke zaznamenal jedno nepotvrzené vítězství.[2]
Poté byl poslán do Gallipoli, kde u jednotky Ottoman FA 6 létal na letounech Halberstadt D.II a Fokker E.III. Jeho protivníky zde byly piloti z RNAS (Royal Naval Air Service). Turecká kampaň byla pro Buddeckeho úspěšná. Dosáhl čtyř jistých a sedmi nepotvrzených vítězství a osobně od Envera Paši obdržel zlatou medaili Liyakat. Na konci dubna 1916 následovalo opětovné povolání na Západní frontu, kde pak od září vedl jednotku Jagdstaffel 4 (zkráceně Jasta 4). Po třech vítězstvích se v lednu 1917 opět vrátil do Turecka, kde létal s Ottoman FA 5. Od tureckých vojáků zde získal přezdívku El Schahin (sokol). Na jaře 1918 byl povolán do Francie k Jasta 30 a následně Jagdstaffel 18.[2]
Buddecke byl zabit během leteckého útoku nad Lille 10. března 1918. Pohřben je na berlínském Hřbitově invalidů (Invalidenfriedhof).
Vyznamenání
Železný kříž, I. třída (1914)
Železný kříž, II. třída (1915)
Královský hohenzollernský domácí řád , rytířský kříž s meči
Vojenský řád sv. Jindřicha, rytířský kříž
Liakat Medal (Medaile za zásluhy), zlatá a stříbrná (1916) (Osmanská říše)
Pour le Mérite, (14. 04. 1916)
Imtiyaz Medal (Medaile za chrabrost), zlatá (Osmanská říše)
údaje použity z: anglické Wikipedie-Hans-Joachim Buddecke/Decorations and awards
Galerie
Buddecke (v s přilbou na hlavě) vítá generála Otto Limana von Sanderse u svého Halberstadtu, Smyrna 1917
Buddeckeho hrob na berlínském Hřbitově invalidů
Reference
- ↑ a b c d e WYNGARDEN, G. van. Early German Aces of World War I. [s.l.]: Osprey Publishing Ltd., 2006. Dostupné online. ISBN 1-84176-997-5. (anglicky)
- ↑ a b c FRANKS, Norman L. R., et al. Above the Lines: The Aces and Fighter Units of the German Air Service, Naval Air Service and Flanders Marine Corps 1914 - 1918. [s.l.]: [s.n.], 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-948817-73-1. S. 88–89. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans-Joachim Buddecke na Wikimedia Commons
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans-Joachim Buddecke na německé Wikipedii a Hans-Joachim Buddecke na anglické Wikipedii.
Média použitá na této stránce
Ribbon bar: Prussian Royal House Order of Hohenzollern with Swords on War-Ribbon.
(Königlicher Hausorden von Hohenzollern mit Schwertern am Kriegsband)
Hauptmann Buddecke (El Schahin), Einer der ersten Pour-le-merite Träger der dt. Luftstreitkräfte.
Smyrna im Jahr 1917. Hauptmann Buddecke mit Helm begrüßt General Otto Liman von Sanders, dt. Oberbefehlshaber d. türk. Armee. Zu sehen ist Buddeckes Flugzeug Typ Halberstadt (Flugzeug) (D.III?).
(c) Bundesarchiv, Bild 183-S60853 / CC-BY-SA 3.0
Weltkrieg 1916. Deutsche Helden im Orient. Hauptmann Buddecke, Marschall Liman von Sanders und Hauptmann Boelcke.
[Türkei.- Gruppenbild mit Hauptmann Buddecke, Marschall Liman von Sanders und Hauptmann Boelcke]
Abgebildete Personen: von links :
- Buddecke: Fliegerhauptmann und Chef der Flieger in Galipoli, Orden Pour le Mérite, Deutschland
- Liman von Sanders, Otto: General, Oberbefehlshaber der Türkischen Armee, Deutschland (GND 11878000X)
- Boelcke, Oswald: Hauptmann, Jagdflieger, kaiserliches Heer, Deutschland
Ribbon bar: Military Order of St. Henry (Saxony).
(Militär-Sankt-Heinrichs-Orden)
Autor: EricSerge, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Ottoman "Liyakat Medal".
Ribbon bar: Iron Cross - 1st Class (1813)-1914-1918 (Prussia).
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1813)-1914-1918 (Prussia) and Golden Military Merit Cross 1864-1918 (Prussia).
Ribbon bar: Prussian Pour le Mérite (Blue Max)
Autor: Beek100, Licence: CC BY-SA 4.0
grave stone for Hans Joachim Buddecke on Invalidenfriedhof cemetery in Berlin, designed by Christoph Natter (1918)