Josef Liboslav Ziegler

Josef Liboslav Ziegler
Narození10. prosince 1782
Hradec Králové
Úmrtí23. května 1846 (ve věku 63 let)
Chrudim
Místo pohřbeníkostel svatého Michaela
Povoláníspisovatel, katolický kněz, překladatel, teolog a redaktor
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Liboslav Ziegler (10. prosince 1782 Hradec Králové23. května 1846 Chrudim) byl český kněz, pedagog, básník, překladatel a vlastenecký spisovatel.

Život

Narodil se v Hradci Králové. Otec mu zemřel brzy a matka se znovu provdala do Chrudimi, proto se tam také stěhoval poprvé i malý Josef. V Hradci Králové díky přímluvě a finanční pomoci prefekta vystudoval gymnázium a byl už zde známý svým velikým zájmem o historii a literaturu. Poté začal se studiem filozofie a pak v Praze teologii na univerzitě. Souběžně navštěvoval přednášky české řeči a literatury a sám studoval slovanské jazyky. Studium zakončil 30. srpna 1806 vysvěcením za kněze.

Náhrobek na kostele sv. Michaela v Chrudimi.

Kněžské působení začal jako kaplan v Dobrušce, kde se spřátelil s F. V. Hekem (známý později jako F. L. Věk od A. Jiráska), poté byl katolickým knězem v Českém Meziříčí, od roku 1809 až do roku 1817 působil jako kněz na faře v Dobřanech. Dobřanská fara se tak jeho zásluhou stala regionálním centrem obrozenectví, což připomíná i pamětní deska umístěná na budově fary (postavena r. 1776), která v podstatě v nezměněné podobě stojí na dobřanské návsi dosud. Období Zieglerova působení v Dobřanech popsal ve vzpomínkové skice Na dobřanské faře Alois Jirásek. Přátele z vlasteneckých kruhů přesvědčil, aby si přidávali ke svému jménu druhé, české (proto např. Magdalena Dobromila Rettigová) - zavedl tak tzv. vlastenecký křest. On sám šel příkladem a podepisoval se (starým pravopisem) Jozef Liboslaw Ziegler. I později pokračoval ve studiích a když složil úspěšně zkoušky, získal uvolněné místo profesora bohoslovectví na semináři v Hradci Králové. Seznámil se s řadou národních buditelů, půjčoval knížky, srovnával texty svatých písem vč. hebrejštiny, pustil se do antických překladů. Zaváděl zpěv českých písní na bohoslužbách. Od roku 1817 zahájil přednášky z jazyka českého a literatury na bohosloveckém semináři v Hradci Králové. Začal s publikováním gramatických příruček, rozvíjel osvětovou činnost, prosazoval vydávání i klasiky. V roce 1818 byl mezi zakládajícími členy Českého muzea a téhož roku získal doktorát z bohosloví. V letech 1820-1822 vydal v pražské arcibiskupské tiskárně několik čísel čísla sborníku Dobroslav – aneb rozličné spisy poučného i obveselujícího obsahu v řeči nevázané. V oblasti pedagogiky přispěl řízením časopisu Přítel mládeže a v semináři zřídil pro studenty českou knihovnu. Přispíval i do jiných tehdejších časopisů, almanachů Milozor a Milín.

ThDr. Josef Liboslav Ziegler byl roku 1826, tedy ve svých 44 letech, jmenován děkanem v Chrudimi[1] místo zesnulého F. Urbana, proto z Hradce Králové odešel. Rodné město jej dodnes uvádí mezi význačnými rodáky. V Chrudimi setrval až do své smrti. V roce 1832 mu byl svěřen úřad vikáře a vrchního školního dozorce na Chrudimsku. Svěřené mu pedagogy vzdělával nejen v pedagogice, ale také v jazyce českém a historii českého národa. Překládal z latiny, psal historické články, věnoval se zeměpisu, filozofii, geologii a vydával různé náboženské spisy. Ale s magistrátem v Chrudimi nebyl zadobře, dokonce byl v tvrdém dlouholetém sporu o nadační jmění tzv. Talacovského dvora ve městě. Spor vyhrál. Přesto v novém působišti je znám jako zachránce Cereghettiho kroniky. Svou knihovnu ve své závěti odkázal Chrudimi, dnes je v Okresním muzeu. Nejmladší chrudimský park vznikl v roce 1894 na místě zrušeného hřbitova u kostela sv. Michaela, který byl uzavřen v roce 1881. Na průčelí hřbitovního kostela sv. Michala byla roku 1898 odhalena pamětní deska připomínající, že zde byl pohřben chrudimský děkan Josef Liboslav Ziegler, dnes je park pojmenován jeho jménem.

Dílo

  • Pedagogické a populární
    • Věrný raditel rodičů, dítek a učitelů (1824)
    • Dobroslaw. (4 svazky prací 1820-1822)
    • Umění kazatelské Jana Amose Komenského (1823)
  • Církevní (mnoho drobných spisů)
    • Církevní pobožnost na Křížové dny (1818)

Odkazy

Reference

  1. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý, díl 1. Praha: Prometheus, druhé vydání 1952. Kapitola Liboslav Ziegler, s. 46. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce