Václav Bejček

Václav Bejček
Narození18. října 1925
Soutice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí7. února 1952 (ve věku 26 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Bejček (18. října 1925[1] Soutice7. února 1952 Věznice Pankrác) byl český kovář, dělník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1952 popraven.

Životopis

Narodil se v roce 1925 v Souticích.[2][3] Po studiu pracoval mj. v dole Rako. V červnu 1951 se seznámil s Oldřichem Skleničkou, se kterým diskutovali jejich možný útěk z Československa na západ.[4] Od srpna 1951 pracoval ve vojenských dílnách v Rakovníku. V září 1951 spolu se Skleničkou kontaktovali Karla Chaloupeckého, o kterém se domnívali, že jim s útěkem může pomoci. Tento plán se však ukázal jako téměř nemožný a skupina se tak rozhodla bojovat proti režimu na území Československa. Kromě šíření protirežimních letáků se rozhodla také napadat funkcionáře KSČ či příslušníky SNB v oblasti, nicméně postupem času se je rozhodli také vraždit. V říjnu 1951 skutečně jednoho příslušníka SNB spolu se za pomoci Skleničky zastřelil. Stalo se tak na rušné cestě za bílého dne a během činu je pozoroval svědek. Krátce poté byli všichni tři odbojáři zatčeni. Bejček se k činu ve vazbě přiznal.[5]

Soudní proces a smrt

Za trestné činy velezrady a vraždy byl v politickém procesu zvaném Chaloupecký a spol. v listopadu 1951 odsouzen k trestu smrti.[6] Jeho vystupování bylo v procesu hodnoceno kladně, vyšetřovatelé o něm uvádí následující: „Podařilo se právě při jeho výslechu dát věci ryze politický charakter, což má o to větší cenu, že bylo nebezpečí, že věc sklouzne na pole kriminality.“ Nejvyšší soud poté zamítl Bejčkovo odvolání a prezident Klement Gottwald odmítl Bejčkovi udělit prezidentskou milost.[5] Popraven byl v únoru 1952.[7][8] Pohřben byl do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově.[6] Po sametové revoluci byl rehabilitován v případu trestného činu velezrady, nikoliv však v případu vraždy.[5]

Odkazy

Reference

  1. Václav Bejček. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. 
  2. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. 
  3. Uvod. milan.i-line.cz [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. 
  4. Odbojáři z Rakovníka plánovali zabíjet komunisty: Po zpackané vraždě dostali všichni oprátku!. Blesk.cz [online]. 2020-09-23 [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. 
  5. a b c HLADÍK, Ondřej. Nedaleko Křivoklátu…. ustrcr.cz. Dostupné online. 
  6. a b vrchní světnicová on X [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. 
  7. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. 
  8. Vojenská pietní místa v Praze 8 ( strana 4 ). SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vaclav Bejcek (1925 1952) Vezenska Fotografie C.jpg
Václav Bejček (* 18. října 1925 Soutice – 7. února 1952 Věznice Pankrác, Praha) byl český kovář, dělník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu totalitním komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1952 popraven.