Doubravka Přemyslovna

Doubravka Česká
Polská kněžna
Doubravka Česká, portrét od Jana Matejky
Úplné jméno	Doubravka Přemyslovna
Narození	Desetiletí od 940 České knížectví
Úmrtí	977
Předchůdce	–
Nástupce	Oda z Míšně
Manžel	Měšek I.
Manželkou panovníka	965–977
Potomci	Boleslav Chrabrý
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Boleslav I.
Matka	Biagota?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doubravka, též Dobrava († 977) byla dcerou českého knížete Boleslava I. z rodu Přemyslovců a od roku 965 manželkou knížete Měška I., zakladatele polského státu. Byla také sestrou českého knížete Boleslava II., Mlady a Strachkvase.

Doubravka, po německu Guta či Bona, což znamená dobrá, se narodila zřejmě někdy mezi lety 933 a 936. Byla svěřena do výchovy řádových sester, patrně v klášteře v bavorském Řezně (Regensburgu), kde později studovali i její bratr Strachkvas a sestra Mlada.

Starší historiografie tvrdí, že Doubravka byla poprvé provdaná za míšeňského markraběte Günthera von Merseburg, se kterým měla mít syna Ekkeharda I. V roce 1895 tuto hypotézu vyslovil historik Oswald Balzer. Saský letopisec Thietmar Merseburský, který zaznamenal i události českých dějin, totiž nazval Guncelina, bratra Ekkeharda I. (syna Günthera z Merseburgu), bratrem Boleslava Chrabrého, v případě pravdivosti této hypotézy syna Doubravky z druhého manželství.

Jisté je, že se Doubravka roku 965 vdala za polského knížete Měška. Měškovi porodila zcela jistě jednoho syna, pozdějšího polského krále Boleslava Chrabrého, a možná i druhého syna – českého knížete Vladivoje – a dceru, švédskou a dánskou královnu Sigrid.

Doubravka značně přispěla k tomu, že Měšek I. přijal křest. Letopisec Thietmar Merseburský o Doubravce píše:

Kněžna Doubravka se podílela nejen na křtu svého manžela, ale i na christianizaci jeho země. Přivedla si s sebou do Polska skupinu kněží a mnichů, mezi nimiž se možná nacházel i budoucí první polský biskup Jordan. Připisuje se jí založení kostelů sv. Trojice a sv. Víta v Hnězdně a Panny Marie na Ostrowie Tumskim v Poznani.

Manželství Doubravky a Měška utvrdilo česko-polské porozumění, které vydrželo až do kněžniny smrti. Když v roce 973 po smrti Oty I. Velikého došlo na uznání nového panovníka, Doubravčin manžel Měšek i bratr Boleslav II. podpořili stejného kandidáta na následnictví Oty – bavorského vévodu Jindřicha II. Svárlivého.

Doubravka zemřela v roce 977. Józef Ignacy Kraszewski ve své knize z roku 1888 napsal, že byl odkryt její hrob v hnězdenské katedrále pod prostým křížem.^[1] Obecně se však místo posledního odpočinku kněžny Doubravky považuje za neznámé.^[2]

Po smrti Doubravky vztahy mezi Čechami a Polskem značně ochladly.

• 
  Polské dva Zloté s vyobrazení Doubravky.
• 
  Měšek I., Doubravka a christianizace.
• 
  Busta Doubravky v paláci Ursynówů.

• SLÁMA, J.: Slavníkovci ve středověkém písemnictví, Praha, 1987
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 129. 
• TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 345–346. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Doubravka Přemyslovna na Wikimedia Commons
• Článek o Doubravce, její sestře Mladě a jejich babičce Drahomíře
• Neprávem opomíjená kněžna Doubravka