Bolebořská vrchovina

Bolebořská vrchovina
Krajina mezi Blatnem a Květnovem
Krajina mezi Blatnem a Květnovem
Nejvyšší bod695 m n. m. (Pavlovský Špičák)
Rozloha92,96 km²
Nadřazená jednotkaLoučenská hornatina
Sousední
jednotky		Jáchymovská hornatina
Přísečnická hornatina
Rudolická hornatina
Chomutovsko-teplická pánev
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Bolebořská
vrchovina
PovodíOhře, Bílina
Souřadnice50°29′0″ s. š., 13°22′37″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolebořská vrchovina je geomorfologický okrsek na východní straně střední části Krušných hor v okrese Chomutov. Rozloha okrsku je 92,96 km².[1]

Poloha a sídla

Okrsek se nachází na východním okraji střední části Krušných hor. Jižní hranici tvoří údolí Malodolského potoka nad Perštejnem a na severu údolí Kundratického potoka nad Vysokou Pecí. Severozápadní hranici přibližně vymezují sídla Údolíčko, Petlery, Domašín, Louchov, Vysoká Jedle, Vysoká, Lideň, Domina, Bečov, Blatno a Boleboř. Z větších měst okrsek částečně zasahuje do Chomutova a Jirkova.[2]

Geologie

Z hornin převažují starohorní až prvohorní muskovit-biotitické svory, pararuly a ortoruly krušnohorského krystalinka. Místy se nachází vyzdvižené lokality cenomanských pískovců a miocenních křemenců (např. vrch Hradiště[3]) a vzácně také třetihorní vulkanické horniny.[1]

Geomorfologie

Bolebořská vrchovina je jedinou úpatní vrchovinou v podcelku Loučenské hornatiny. Tvoří ji úzký, méně vyzdvižený stupeň s menšími denudačními plošinami na meziúdolních hřbetech, který je rozdělen hlubokými údolími potoků. V geomorfologickém členění má označení IIIA-2B-7. Sousedí s geomorfologickými okrsky Jáchymovskou hornatinou, Přísečnickou hornatinou a Rudolickou hornatinou a na jihovýchodě s geomorfologickým podcelkem Chomutovsko-teplickou pánví.[4]

Významné vrcholy

Nejvyšším vrcholem Bolebořské vrchoviny je Pavlovský Špičák (695 m n. m.) mezi Volyní a zaniklou vesnicí Pavlovem.[1] Dalšími významnými vrcholy jsou:

  • Jánský vršek (632 m)
  • Hradiště (594 m)
  • Hůrka (581 m)
  • Holubí vrch (578 m)
  • Kamenice (520 m)

Hydrosféra

Většina Bolebořské vrchoviny spadá do povodí řeky Ohře, ale její severovýchodní část odvodňuje řeka Bílina. Kromě ní jsou většími toky Chomutovka a Prunéřovský potok.[2] Pro ostatní potoky je charakteristický krátký a prudký tok.[4] Na Bílině se nachází vodní nádrž Jirkov.[2]

Ochrana přírody

V oblasti Bolebořské vrchoviny se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území a dva přírodní parky:[1]

Reference

  1. ↑ a b c d Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bolebořská vrchovina, s. 75. 
  2. ↑ a b c CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Hradiště u Černovic, s. 88. 
  4. ↑ a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Blatno 2014-05-11.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Krajina východně od Blatna